Úvod: 90Y ibritumomab tiuxetan (Zevalin®) je radioimunokonjugát, jehož základem je myší monoklonální IgG protilátka, zaměřená proti znaku CD20, který se nachází na povrchu buněk B-folikulárního lymfomu. Tato monoklonální protilátka je spojena s 90ytriem (beta zářič). Materiál a metoda: První aplikaci 90Y ibritumomab tiuxetanu autoři provedli v březnu 2004 u 59letého muže s folikulárním B-NHL, gr. 2, iniciální stadium IVA (postižení abdominálních paraaortálních lymfatických uzlin a kostní dřeně), který byl diagnostikován v roce 1996. Pacient byl léčen kombinací CHOP chemoterapie (6 cyklů) a ozáření (36 Gy) s následnou udržovací léčbou interferonem alfa. Po šesti letech došlo k relapsu onemocnění, u pacienta se rozvinula paraparéza DK v důsledku infiltrace páteřního kanálu v úrovni obratle Th 5–7 a postižení obratlů Th 3–10. Po vysokodávkované BEAM chemoterapii s následnou transplantací periferních kmenových buněk došlo k ústupu paraparézy a zlepšení stavu. Počátkem roku 2004 nastal druhý relaps, objevily se bolesti zad. NMR prokázala nádorový infiltrát prevertebrálně v rozsahu obratle Th 7–10 s tloušťkou do 4 cm. Druhou aplikaci 90Y ibritumomab tiuxetanu autoři provedli v dubnu 2004 u 65leté ženy s folikulárním, difuzně rostoucím B-NHL, gr. 3, iniciální stadium IVB (generalizované postižení lymfatických uzlin a pravé ledviny). Onemocnění bylo diagnostikováno v říjnu 2003. CHOP chemoterapie (6 cyklů) vedla pouze k navození parciální remise. Zůstala drobná nádorová rezidua mezi kličkami tenkého střeva, v nadklíčku bilaterálně a nádorová expanze vycházející z pravé ledviny. Oba pacienti dostali i.v. dvě aplikace rituximabu (MabThera® – neradioaktivní rekombinantní monoklonální protilátka anti CD20) v dávce 250 mg/m2 s týdenním odstupem. Poté byl dávkovačem i.v. podán 90Y ibritumomab tiuxetanu o aplikované aktivitě 11 MBq/kg (celkem 825 MBq) u muže (dávka redukována pro mírnou trombocytopenii) a 15 MBq/kg (celkem 925 MBq) u ženy. Dávkovač autoři stínili plexisklovým štítem a dávkový příkon ve vzdálenosti 1 m činil 120 nSv/h. Za 1 hodinu po aplikaci dávkový příkon ve vzdálenosti 1 metru od hrudníku pacienta byl 1,1 µSv/h a za 24 hodin 0,95 µSv/h. Za 24 a 86 hodin byla zhotovena celotělová scintigrafie na základě vzniku brzdného záření při interakci beta záření s tkání. Výsledky: Během aplikace radioimunoterapie nedošlo k žádným alergickým reakcím. Za 4 měsíce po podání radioimunoterapie u muže došlo podle NMR k parciální remisi, zůstal pouze reziduální infiltrát před obratlem Th 10–11, u pacientky nastala úplná remise, při PET/CT nebyla nalezena ložiska hypermetabolismu glukózy.

        Klíčová slova: monoklonální protilátka – 90Y ibritumomab tiuxetan – non-Hodgkinský lymfom – CD20