Autoři prezentují analýzu souboru 169 myringoplastik a rekonstrukcí středouší, provedených za dva roky (1998-1999). Bylo provedeno 82 primárních, prostých myringoplastik a 41 remyringoplastik pro suchou perforaci bubínku. Třetí skupinu hodnocených operací tvoří 46 myringoplastik “komplikovaných” s nutností sanace patologického procesu ve středouší a jeho rekonstrukcí. K plastice bubínku je používán primárně většinou fasciální volný štěp. Perichondrium či chondroperichondrium častěji při reoperacích nebo současné rekonstrukci zadní stěny zvukovodu. Vzhledem k technice měkkého transplantátu je hojně využívána technika odstranitelné silikonové blanky, která byla použita u 71 (42 %) operací. Slouží především jako podpora štěpu, dále k prevenci vzniku adhezí a renovaci středoušní sliznice. Využití silikonové blanky stoupá s velikostí perforace a rozsahem patologie bubínkové dutiny. U většiny operovaných uší došlo k úplnému primárnímu přihojení štěpu. Konečné anatomické výsledky zhoršuje vznik sekundárních perforací neomyringu na základě jeho pozdních trofických změn. S odstupem 6-30 měsíců po operaci bylo zhojeno (celistvý bubínek, vzdušné středouší) 63 (77 %) myringoplastik, 33 remyringoplastik (80 %) a 38 (83 %) myringoplastik “komplikovaných”. Autoři rozebírají příčiny neúspěchu u jednotlivých skupin operací. Za rozhodující faktor pro výsledek myringoplastiky považují správně volenou operační techniku a zkušenost operatéra.

        Klíčová slova: myringoplastika, materiál štěpu, silikonová blanka, výsledky.