Polyneuropatie jsou dnes často diagnostikovaným onemocněním, přičemž významná část případů zůstává po stránce etiopatogeneze kryptogenní. Alkohol je obecně znám jako potenciální příčina polyneuropatie při chronickém abúzu, nicméně diagnóza alkoholické formy spočívá dosud na velmi nepřesných anamnestických údajích a případném nálezu typické hepatopatie. Autoři užili laborator- ního stanovení hladiny karbohydrát deficientního transferinu, umožňujícího rozpoznat denní konzu- maci více než 60 g čistého alkoholu i v období krátkodobé abstinence, ke zjištění podílu osob chronicky nadužívajících alkohol mezi pacienty s kryptogenní polyneuropatií. Zvláště přitom vyčlenili skupinu nemocných udávajících jako příčinu svého onemocnění chronickou expozici toxickým látkám v pra- covním prostředí. V kontrolním souboru 105 pacientů s diskogenním kořenovým syndromem autoři zjistili CDT testem známky chronického abúzu alkoholu v 7,6 %. V souboru 100 nemocných s diagnózou kryptogenní polyneuropatie byl tento nález u 38 %, v souboru 32 pacientů s kryptogenní polyneuropatií udávajících dlouhodobou expozici toxickým látkám v pracovním prostředí u 32,3 %. Na podkladě anamnestických a rutinních laboratorních vyšetření bylo přitom možné předpokládat alkoholickou patogenezi u méně než třetiny pacientů s pozitivním CDT testem. Autoři docházejí k závěru, že chro- nický abúzus alkoholu je pravděpodobnou příčinou nebo alespoň významným patogeneti ckým činite- lem u více než třetiny případů tzv. kryptogenní polyneuropatie, přičemž totéž platí pro případy suspektní z profesionálně toxické etiopatogeneze.

        Klíčová slova: polyneuropatie, alkohol, karbohydrát-deficientní transferin