Cíl: Referovat o prvních poznatcích s využitím samoexpandovatelných stentů (SES) v řešení ileosních stavů tlustého střeva. Materiál a metody: Srovnávací výběrová analýza souboru pěti urgentně operovaných pacientů a pěti pacientů, kterým byl zaveden SES a byli operováni po přípravě. Výsledky: Věk pacientů i délka hospitalizace byly srovnatelné. Morbidita byla 40 % u pacientů se SES a 80 % u urgentně operovaných pacientů. Mortalita v první skupině (SES) byla 0, ve druhé skupině činila 20 %. Výpočty P-POSSUM ve skupině SES prokázali významné snížení rizika po přípravě. Průměrná náklady na léčbu pacientů ze skupiny SES byly 149 651 Kč, proti 304 612 Kč z chirurgické skupiny, kde nejvyšší cena přesáhla i hranici 500 000 Kč. Závěr: Řešení ileosních stavů tlustého střeva pomocí SES se jeví jako výhodná metoda ve srovnání s užívaným postupem. Sledování P-POSSUM, morbidity, mortality a nakonec i finanční náročnosti jednotlivých postupů (cost effect) vyznívá jednoznačně pro zavedení emergentního stentu jako mostu k elektivnímu operačnímu výkonu a je vhodným matematickým vyjádřením prospěšnosti tohoto postupu.

        Klíčová slova: emergentni stenty, ileus tlusteho streva, POSSUM.