Úvod a cíl práce: V poslední době se objevují v literatuře informace o využití stanovení natriuretických peptidů v diferenciální diagnostice dušnosti. Protože je v ČR od počátku roku 2002 k dispozici rutinně vyšetření NT-proBNP (analyzátor Elecsys 2010), bylo cílem naší práce zjištění, zda lze využít v každodenní praxi okresní nemocnice stanovení NT-proBNP k odlišení dušnosti s postižením myokardu od jiného typu dušnosti. Metodika: Byl vyšetřen soubor 33 pacientů interního oddělení Nemocnice ve Šternberku, kteří přicházeli pro dušnost a neměli známky akutního koronárního syndromu. Všichni probandi byli diagnostikováni na základě definovaných kritérií a podle konečné diagnózy byli pacienti rozděleni do tří skupin: skupinu „LK“ tvořili pacienti s dušností, přítomným organickým postižením levé komory a známkami městnání v malém oběhu, skupinu „Non-LK“ tvořili pacienti, u kterých nebylo prokázáno organické postižení levé komory, ale bylo přítomno jiné srdeční onemocnění, skupinu „Non-C“ tvořili pacienti, u nichž byla vyloučena kardiální příčina dušnosti. Všichni probandi měli při vstupním vyšetření stanoven NT-proBNP. Výsledky: Bylo vyšetřeno 33 probandů, 18 mužů a 15 žen, průměrného věku 74,5 roků. U 25 probandů byla dušnost klasifikována jako dušnost s postižením některého ze srdečních oddílů [19 z nich mělo známky organického postižení LK (skupina „LK“)]; u 6 probandů nebyly nalezeny známky organického postižení levé komory (skupina „Non-LK“). Zbylých 8 pacientů nemělo známky jakéhokoliv onemocnění srdečního svalu, chlopní, přepážek, endokardu a perikardu (skupina „Non- C“). Vstupní hodnoty NT pro-BNP úzce souvisely s klasifikací NYHA [stupeň II - medián 55,3 pmol/l (469 ng/l), stupeň III - mediáln 399,3 pmol/l (3384 ng/l), stupeň IV - medián 724,7 pmol/l (6294 ng/l), rozdíly byly statisticky významné, p < 0,05]. Probandi s dušností a současným postižením některého ze srdečních oddílů (skupiny „LK“ a „Non-LK“) měli koncentraci NT-pro BNP statisticky významně vyšší než probandi bez postižení srdce (skupina „Non-C“) [medián 589,5 pmol/l (4996 ng/l) oproti 62,9 pmol/l (533 ng/l), p < 0,01]. Ze skupiny probandů se srdečním onemocněním měli probandi s postižením LK (skupina „LK“) hodnoty NT-proBNP významně vyšší než osoby bez postižení LK a bez jakéhokoliv srdečního onemocnění (skupiny „Non-LK a „Non-C“) [medián 670,6 pmol/l (5683 ng/l) oproti 187,5 pmol/l (1589 ng/l), p < 0,01]. U hospitalizovaných probandů došlo po terapii společně se zlepšením kardiopulmonální kompenzace i k významnému poklesu NT pro- BNP [medián 303 pmol/l (3967,7 ng/l) na 211 pmol/l (2561 ng/l), p < 0,05]. Při hledání souvislostí mezi anamnestickými, laboratorními i klinickými daty jsme zjistili, že hodnota NT-proBNP vykazuje souvislost s výskytem dušnosti s postižením srdce (skupiny „LK“ + „Non-LK“, korelační koeficient 0,48), s ejekční frakcí levé komory (korelační koeficient 0,52) a se vstupní klasifikací NYHA (korelační koeficient 0,36) . U vyšetřované skupiny jsme neprokázali souvislost mezi NT-proBNP a věkem, pohlavím, diabetem mellitem, hypertenzí, přítomností síňových arytmií, aortální stenózou, či šířkou levé síně. Při použití cut-off NT pro-BNP 59 pmol/l (500 ng/l) byla senzitivita NT-pro- BNP pro dušnost s postižením srdečních oddílů 92 % a specifita 67 %. Závěr: Stanovení NT-proBNP je významnou diagnostickou pomůckou při diferenciální diagnostice dušnosti.

        Klíčová slova: NT-proBNP - Srdeční dysfunkce - Natriuretické peptidy - Dušnost