Cíl práce: Vyhodnocení specificity a senzitivity prokalcitoninu (PCT) ve srovnání s C-reaktivním proteinem (CRP) a dalšími markery zánětu ve vztahu ke klinickému stavu a mikrobiologickým nálezům nemocných lůžkové části kliniky AR. Typ studie: Prospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika AR, 1. LF a VFN, Praha. Soubor a metody: U 43 nemocných bylo hodnoceno 164 vyšetření plasmatického PCT, CRP, orosomukoidu, prealbuminu, fibrinogenu, INR, leukocytů a trombocytů. Byla počítána skóre APACHE II první den a denně SOFA. Byla hodnocena přítomnost SIRS, MODS, pozitivita bakteriologického vyšetření, hemokultury a zjevného infektu. Pro statistiku byl využit chí-kvadrát, Wilcoxonův nepárový test, neparametrický Kruskalův- Wallisův test, ROC-analýza s výpočtem plochy pod křivkou (AUC) a porovnávány shody AUC pro dva různé analyty. Výsledky: Pro PCT, CRP, orosomukoid, albumin, prealbumin, leukocyty, fibrinogen, trombocyty, INR a tělesnou teplotu byly ROC-analýzou počítány AUC ve vztahu k následujícím parametrům (uvádíme pouze hodnoty AUC nad 0,6). MODS: teplota 0,700, PCT 0,683, trombocyty 0,657. Přítomnost SIRS: teplota 0,852, leukocyty 0,761, PCT 0,694, fibrinogen 0,612. SOFA: PCT 0,756, trombocyty 0,711, teplota 0,654, leukocyty 0,646. Hemokultura: albumin 0,703, fibrinogen 0,686, orosomukoid 0,666, teplota 0,649. APACHE: trombocyty 0,685, PCT 0,605, leukocyty 0,602. Bakteriologický nález: teplota 0,653, PCT 0,627. Zjevný infekt: teplota 0,694, fibrinogen 0,680. Významný vztah mezi přežívajícími a později na KAR zemřelými byl zjištěn u PCT (p = 0,00), trombocytů (p = 0,00), leukocytů (p < 0,03) a teploty (p < 0,05). Závěr: ROC-analýzou se PCT ukázal jako účinnější marker sepse a s ní souvisejících komplikací než CRP a další markery zánětu.

        Klíčová slova: prokalcitonin – C-reaktivní protein – reaktanty akutní fáze – ROC-analýza – SOFA – SIRS – MODS