Komplikace podání kontrastních látek v katetrizační laboratoři:
pětiletá retrospektivní studie.
Holm F., Aschermann M., Hornig A., Šimek S., Linhart A., Humhal J.
II. interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, Praha, Kardiocentrum Všeobecné fakultní nemocnice, Praha, přednosta prof. MUDr. M. Aschermann, DrSc. |
|
Souhrn:
Jodové kontrastní látky (KL) jsou používány od dvacátých let 20. století. Po stránce chemické se
jedná o deriváty kyseliny benzoové, které jsou kategorizovány dle osmolality (vysoko-, nízko- a izoosmolární), tendence k ionizaci (ionické a neionické) a dle struktury molekuly (monoméry
a diméry). Vedlejší účinky jsou dány jejich osmotickým, ionickým a chemickým působením na
tkáně. Zahrnují řadu systémových i orgánových příznaků (kardiovaskulárních, imunologických,
hemokoagulačních, neurologických a renálních), z klinického hlediska rozdělených na lehké,
středně těžké a těžké. Relativně vysoký výskyt nežádoucích reakcí při použití ionických vysokoosmolárních KL vedl k vývoji preparátů neionických o nižší osmolalitě, jejichž rozsáhlejší použití
je limitováno ekonomickými faktory. Navíc dosud chybí přesvědčivá klinická data, že vyšší výskyt
nežádoucích reakcí po užití ionických KL má klinický význam.
Cíl: Shrnout zkušenosti z podávání KL v katetrizační laboratoři Kardiocentra VFN při diagnostických a intervenčních výkonech v rozmezí 5 let s ohledem na výskyt nežádoucích účinků
při srovnání použití ionických a neionických KL.
Metoda: retrospektivní analýza souboru pacientů, vyšetřených v katetrizační laboratoři, kterým
byla aplikována KL v období od 1. 1. 1995 do 31. 12. 1999.
Výsledky: V letech 1995 - 1999 (5 let) bylo v katetrizační laboratoři provedeno celkem 10 149
výkonů, při kterých byly podány ionické (ioxitalam - Telebrix 350) a neionické (iopromid - Ultravist 370, ioversol - Optiray 370 a iomeprol - Iomeron 350) kontrastní látky. Ionické KL byly
podány u 4 668 (46 %) a neionické KL u 5 481 (54 %) výkonů. Nežádoucí účinky se objevily celkem
u 107 (1,1 %) pacientů, z toho fibrilace komor u 76 (0,75 %), srdeční zástava u 12 (0,12 %) a u 19
(0,19 %) se vyskytly jiné nežádoucí účinky (slabost, nausea, hypotenze, flush, urtica apod.). Ionické
a neionické KL se na komplikacích podílely rovným dílem: ionické KL v 53 (49,5 %) případech
a neionické KL v 54 (50,5 %) případech, přičemž nebyl pozorován rozdíl mezi druhem komplikace.
Nezaznamenali jsme žádné úmrtí spojené s aplikací KL.
Závěr: Používání současných kontrastních látek v katetrizační laboratoři při diagnostických a intervenčních výkonech na srdci je poměrně bezpečné s minimálním rizikem vzniku závažných
komplikací. Nebyl pozorován žádný rozdíl mezi užíváním ionických a neionických KL.
Klíčová slova:
Ionické a neionické kontrastní látky - Komplikace podání kontrastních látek -
Katetrizační laboratoř
|