Jodové kontrastní látky (KL) jsou používány od dvacátých let 20. století. Po stránce chemické se jedná o deriváty kyseliny benzoové, které jsou kategorizovány dle osmolality (vysoko-, nízko- a izoosmolární), tendence k ionizaci (ionické a neionické) a dle struktury molekuly (monoméry a diméry). Vedlejší účinky jsou dány jejich osmotickým, ionickým a chemickým působením na tkáně. Zahrnují řadu systémových i orgánových příznaků (kardiovaskulárních, imunologických, hemokoagulačních, neurologických a renálních), z klinického hlediska rozdělených na lehké, středně těžké a těžké. Relativně vysoký výskyt nežádoucích reakcí při použití ionických vysokoosmolárních KL vedl k vývoji preparátů neionických o nižší osmolalitě, jejichž rozsáhlejší použití je limitováno ekonomickými faktory. Navíc dosud chybí přesvědčivá klinická data, že vyšší výskyt nežádoucích reakcí po užití ionických KL má klinický význam. Cíl: Shrnout zkušenosti z podávání KL v katetrizační laboratoři Kardiocentra VFN při diagnostických a intervenčních výkonech v rozmezí 5 let s ohledem na výskyt nežádoucích účinků při srovnání použití ionických a neionických KL. Metoda: retrospektivní analýza souboru pacientů, vyšetřených v katetrizační laboratoři, kterým byla aplikována KL v období od 1. 1. 1995 do 31. 12. 1999. Výsledky: V letech 1995 - 1999 (5 let) bylo v katetrizační laboratoři provedeno celkem 10 149 výkonů, při kterých byly podány ionické (ioxitalam - Telebrix 350) a neionické (iopromid - Ultravist 370, ioversol - Optiray 370 a iomeprol - Iomeron 350) kontrastní látky. Ionické KL byly podány u 4 668 (46 %) a neionické KL u 5 481 (54 %) výkonů. Nežádoucí účinky se objevily celkem u 107 (1,1 %) pacientů, z toho fibrilace komor u 76 (0,75 %), srdeční zástava u 12 (0,12 %) a u 19 (0,19 %) se vyskytly jiné nežádoucí účinky (slabost, nausea, hypotenze, flush, urtica apod.). Ionické a neionické KL se na komplikacích podílely rovným dílem: ionické KL v 53 (49,5 %) případech a neionické KL v 54 (50,5 %) případech, přičemž nebyl pozorován rozdíl mezi druhem komplikace. Nezaznamenali jsme žádné úmrtí spojené s aplikací KL. Závěr: Používání současných kontrastních látek v katetrizační laboratoři při diagnostických a intervenčních výkonech na srdci je poměrně bezpečné s minimálním rizikem vzniku závažných komplikací. Nebyl pozorován žádný rozdíl mezi užíváním ionických a neionických KL.

        Klíčová slova: Ionické a neionické kontrastní látky - Komplikace podání kontrastních látek - Katetrizační laboratoř