Vliv transjugulární portosystémové
spojky na inzulinovou rezistenci
Štefánková J.1, Šafka V.2, Fejfar T.1, Hůlek P.1, Dresslerová I.1, Krajina A.3
1I. interní klinika Lékařské fakulty UK a FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. M. Pleskot, CSc. 2Ústav fyziologie Lékařské fakulty UK, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Z. Červinková, CSc. 3Radiologická klinika Lékařské fakulty UK a FN, Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. P. Eliáš, CSc. |
|
Souhrn:
Nemocní s jaterní cirhózou mají přítomnou hyperinzulinémii a jistý stupeň inzulinové rezistence.
Častěji než v ostatní populaci se u nich manifestuje diabetes mellitus. Transjugulární intrahepatální
portosystémová spojka (TIPS) jako metoda léčby komplikací portální hypertenze vede
k rychlým hemodynamickým změnám v játrech. Cílem naší práce bylo určit, zda TIPS ovlivňuje
inzulinémii a zda má vliv na inzulinovou rezistenci u nemocných s jaterní cirhózou. Soubor a metodika:
Hodnotili jsme soubor 22 nemocných s jaterní cirhózou (10 diabetiků a 12 nemocných bez
diabetu), kteří byli indikováni k provedení TIPS. Sledovali jsme koncentraci inzulinu a C-peptidu
v krvi získané katetrizačně z jaterní a portální žíly před a po TIPS a v periferní krvi před TIPS, 1
hod., 1den, 1 týden a 1 měsíc po TIPS. Inzulinovou rezistenci jsme vyšetřovali metodou hyperinzulinového
euglykemického clampu (HEC) před TIPS, 1 den, 1 týden a 1 měsíc po TIPS. Hladiny
C-peptidu a inzulinu byly stanovovány metodou IRMA. Glykémie při HEC jsme měřili přístrojem
Hemocue. Výsledky jsme vyhodnocovali neparametrickým Wilcoxonovým testem pro dva závislé
výběry. Výsledky: Obě skupiny (diabetici a nediabetici) byly srovnatelné věkem, pohlavím, etiologií
jaterní cirhózy a indikací k TIPS. Po zavedení TIPS došlo ke změně inzulinové clearance (p =
0,01) i změně v hladině inzulinu v jaterní žíle bezprostředně po TIPS (p = 0,02). Clearance inzulinu
před TIPS byla 37 - 90 % (medián 54 %) a po TIPS se snížila na 0 - 79 % (medián 38 %) (p = 0,01). Již
1 hod. po výkonu bylo pozorováno zvýšení inzulinémie v periferní krvi ve srovnání s výchozími
hodnotami (p = 0,002). Statisticky významná hyperinzulinémie přetrvávala i měsíc po TIPS (p =
0,005). Hodnoty C-peptidu se významně neměnili ani v jaterní žíle ani v periferní krvi v čase. Při
vyšetřování IR nedošlo k statisticky významným změnám po TIPS. Při hodnocení jednotlivých
skupin diabetiků a nediabetiků byla výraznější IR u nemocných s DM (prům. M = 1,7 mg/kg/min.)
než u nemocných bez DM (3,7 mg/kg/min.) (p = 0,03). Nezaznamenali jsme signifikantní změny IR
v čase u jednotlivých skupin. Kompenzace DM nebyla ovlivněná TIPS. Hodnoty glykémie nalačno
před TIPS a 1 měsíc po TIPS byly srovnatelné. Závěr: Po TIPS došlo ke zvýšení hladiny inzulinu
v periferní krvi, díky snížené inzulinové clearance v játrech. I přes hyperinzulinémii, která přetrvávala
1 měsíc po výkonu, nedošlo ke zhoršení inzulinové rezistence. Kompenzace diabetes mellitus
nebyla ovlivněná TIPS.
Klíčová slova:
TIPS - Transjugulární intrahepatální portosystémová spojka - Inzulinémie - Inzulinová
rezistence - Hyperinzulinový euglykemický clamp
|