Transtorakální biopsie pod CT
kontrolou, retrospektivní zpracování
výsledků za posledních 3,5 let
Novotný J.1, Eliáš P.1, Vacek Z.1, Rešl M.2, Pohnětalová D.2, Habal P.3
Radiologická klinika Fakultní nemocnice, Hradec Králové,1 přednosta doc. MUDr. Pavel Eliáš, CSc. Fingerlandův patologický ústav LF Fakultní nemocnice, Hradec Králové,2 přednosta prof. MUDr. Ivo Šteiner, CSc. Kardiochirurgická klinika Fakultní nemocnice, Hradec Králové,3 přednosta prof. MUDr. Jan Dominik |
|
Souhrn:
Cíl: Retrospektivní analýza transtorakálních biopsií provedených v období 7/1998–12/2001 na pracovišti
autorů pod CT kontrolou. Autoři se zaměřili na zhodnocení výtěžnosti u dvou typů jehel
(Chiba 20–22 G a tzv. bioptické dělo 18 nebo 20 G), diagnostické výtěžnosti u benigních a maligních
procesů, zejména bronchogenního karcinomu, a na četnosti komplikací.
Poznámka k terminologii: Cílem autorů je vždy získat diagnostický materiál během jednoho vyšetření
– termín bioptické sezení, kdy může být použito jedné z obou typů jehel nebo obou jehel
současně. Z důvodu statistického zhodnocení výtěžnosti jednotlivých typů jehel autoři zpracovali
jednotlivá použití jehly – termín biopsie.
Materiál a metodika: Je hodnoceno celkem 206 bioptických sezení, při kterých byla použita 164krát
Chiba jehla, v 78 případech bioptické dělo. Ve 36 případech autoři použili oba typy jehel v jednom
sezení. Chiba jehla byla celkem použita ve 242 případech. Celkový počet pacientů je 187, u 13
pacientů bylo provedeno bioptické sezení dvakrát, u tří pacientů třikrát. Věkové rozmezí pacientů
bylo 20–83 let, průměrný věk 63 let. U všech 187 bioptovaných pacientů je známa konečná diagnóza,
ve 165 případech maligní a ve 22 benigní.
Výsledky: 154 z 206 bioptických sezení (75 %) přineslo diagnózu. Celková výtěžnost ze všech biopsií
Chiba jehlou je 76 %, výtěžnost biopsií Chiba jehlou u malignit 80 %, u bronchogenních karcinomů
85 %, u benigních lézí 37 %. Celková výtěžnost ze všech biopsií bioptickým dělem je 65 %, u všech
malignit 67 %, u bronchogenního karcinomu 67 %, u benigních diagnóz 55 %. Při 34 bioptických
sezeních (16,5 %) došlo ke vzniku pneumotoraxu (PNO), v 9 případech (4 %) bylo nutné provést
hrudní drenáž, ve 14 případech (7 %) došlo k hemoragii do plicního parenchymu, ve 2 případech
(0,01 %) následovala minimální jednorázová hemoptýza. Ve čtyřech případech došlo k jiné malé
komplikaci.
Závěr: Transtorakální biopsie je standardní diagnosticky významná metoda, výtěžná zejména
u malignit a především u bronchiálního karcinomu. Překvapením jsou horší výsledky při použití
bioptického děla. Transtorakální biopsie je metoda s velmi nízkým počtem komplikací.
Klíčová slova:
intervenční radiologie – transtorakální biopsie – CT
|