Nemocní s akutní cévní mozkovou příhodou se nacházejí ve stresové situaci, která může indukovat katabolismus. Cílem naší studie bylo posouzení účinku nutriční intervence a sledování nutričních parametrů u nemocných s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Vyšetřili jsme 30 nemocných s ischemickou cévní mozkovou příhodou, průměrného věku 71,4 ± 8,6 let. U všech nemocných jsme v den přijetí změřili vybrané antropometrické, biochemické a imunologické parametry nutričního stavu. Současně jsme posoudili velikost neurologického deficitu na podkladě NIH stroke scale a indexu Barthelové. Každý den jsme u všech nemocných monitorovali nutriční příjem. V případě, že nedosahoval 30 kcal/kg/den při živení běžnou stravou, byla zahájena nutriční intervence ve formě polymerního dietetika, a to buď ve formě sippingu nebo pomocí nazogastrické sondy. Nutriční intervenci bylo nutné zahájit a pokračovat v ní u 18 nemocných (60 %). Měření antropometrických, biochemických a imunologických parametrů bylo opakováno za 14 dní po přijetí. Nedošlo k jejich významné změně od přijetí. Změnu sledovaných nutričních parametrů u této skupiny nemocných jsme porovnali s dříve sledovanou skupinou nemocných s cévní mozkovou příhodou, bez každodenního monitorování nutričního přijmu a případné nutriční intervence, která byla srovnatelná věkem, nutričními parametry i výchozím neurologických deficitem, o které jsme referovali již dříve. Ze srovnání je zřejmá nezbytnost pečlivého sledování nutričního přijmu u většiny nemocných po prodělané cévní mozkové příhodě i proto, že i zlepšení neurologického deficitu bylo výraznější v monitorované a intervenované skupině nemocných. Nutriční intervence může stabilizovat měřené nutriční parametry, což může být podstatné v rychlosti a efektivitě rehabilitace.

        Klíčová slova: Cévní mozkové příhody ischemického typu - Nutriční intervence - Antropometrické parametry - Biochemické parametry - Imunologické parametry