Podle současných poznatků z transkraniální dopplerovské sonografie se zvyšuje riziko vzniku odloženého ischemického deficitu při detekci střední průtokové rychlosti >160 cm/s anebo v případě relativního nárůstu Vmean o 50 cm/s během 24 hodin. Cílem práce bylo stanovit v našem souboru rozdíly v ultrazvukových parametrech u pacientů se vznikem ischemie (symptomatické cévy) ve srovnání s pacienty bez vzniku odloženého ischemického deficitu (asymptomatické cévy). Dále jsme sledovali vliv vstupního klinického stavu a množství krve v subarachnoidálních prostorech podle CT vyšetření na výsledný klinický stav pacientů hodnocený v Rankinově škále. Do studie bylo zahrnuto 58 pacientů přijatých do Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě v období od ledna 2000 do června 2003 s diagnózou spontánní subarachnoidální krvácení (SAH). Byla provedena čtyři ultrazvuková vyšetření v řadě a zaznamenávali jsme následující parametry: průtokový objem krve v extrakraniální vnitřní karotidě, maximální systolickou rychlost, konečnou diastolickou rychlost a rezistenční index v a. cerebri anterior, media et posterior. Statistická významnost vlivu jednotlivých parametrů na vznik odloženého ischemického deficitu nebo na zhoršení výsledného klinického stavu pacienta byla hodnocena pomocí Pearsonova korelačního koeficientu a Studentovým t-testem. Odložený ischemický deficit byl diagnostikován dle CT vyšetření ve 27 případech (44,9 %). Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v hodnotách maximální systolické rychlosti symptomatické cévy versus ostatní cévy (p<0,05). U pacientů s patologickými hodnotami rezistenčních indexů v období mezi 14.–21. dnem jsme prokázali horší výsledný klinický stav 90. den od vzniku SAH (p< 0,001). Na vznik ischemie měl také negativní vliv horší vstupní klinický stav pacientů při vzniku SAH (p<0,001) a větší množství krve na CT (p<0,001).

        Klíčová slova: subarachnoidální krvácení, ultrazvukové vyšetření, vazospazmy, odložený ischemický deficit