Odhalení některých zásadních patofyziologických procesů v rozvoji ischemické choroby srdeční umožňuje v současnosti zdokonalit terapeutické přístupy a preventivní opatření. V první řadě se jedná o poznání mechanismu ruptury aterosklerotického plátu a trombózy při vzniku infarktu myokardu. Za druhé bylo prokázáno, že aterosklerotické pláty, které vedou k akutnímu uzavření koronární tepny, způsobují často pouze nevýznamnou stenózu. Třetím významným bodem je poznání, že čas vzniku srdečních příhod není náhodný, ale vykazuje cirkadiánní znaky výskytu. Řada publikací podporuje pozorování Mullera a spol. z roku 1985, který popsal ranní vrchol četnosti výskytu infarktu myokardu v 9 hodin, a totéž je dokladováno také pro náhlou srdeční smrt, tranzitorní ischemii myokardu a mozkové příhody. Zjištění z těchto epidemiologických studií vedla k závěru, že ranní vrchol výskytu vzniku těchto onemocnění je částečně způsoben fyzikálními a mentálními stresory, které jsou spojeny s ranním probuzením a následnou aktivitou. Taktéž takové stresory jako těžká fyzická aktivita a hněv mohou spouštět akutní kardiovaskulární příhody.

        Klíčová slova: Cirkadiánní rytmy - Ischemická choroba srdeční - Chronobiologie