Plicní hypertenze je charakterizována zvýšením středního tlaku v plicnici nad 25 mm Hg v klidu nebo nad 30 mm Hg při zátěži. Lze ji klasifikovat z různých hledisek. Známá je patofyziologická klasifikace a tzv. Benátská klasifikace, která byla navržena na WHO sympoziu o plicní hypertenzi v roce 2003. Zvýšení tlaku v plicnici může být způsobeno třemi základními příčinami, a to zvýšením plicní cévní rezistence, zvýšením krevního průtoku a zvýšením tlaku v zaklínění. Patogenetickými mechanismy, které se podílejí na rozvoji plicní hypertenze, jsou vazokonstrikce, cévní remodelace a trombózy in situ.

        Klíčová slova: Plicní hypertenze - Benátská klasifikace - Vazokonstrikce - Cévní remodelace