Strukturální adaptace hrtanu
na vibrační zátěž
Kracík M., Slížová D.1, Krs O.1
Odděle ORL, chirurgie hlavy a krku, Oblastní nemocnice Jičín, a.s., Jičín, primář MUDr. M. KracíkÚstav anatomie LF UK, Hradec Králové,přednostka doc. MUDr. D. Slížová, CSc.1 |
|
Souhrn:
Autoři se zaměřili na studium mikrostruktury hlasových řas lidského hrtanu. Prohloubení znalostí
o stavbě hlasového orgánu může rozšířit možnosti diagnostických i léčebných postupů. Cílem studie bylo
rozšířit znalosti o mikroskopické stavbě hrtanu z hlediska funkčního zatížení. Autoři použili zpracování
a interpretaci mikroskopických obrazů různých druhů histologického a histochemického barvení jednotlivých
řezů z glottické oblasti. Zvýšenou pozornost autoři věnují strukturám, které mají úzký vztah ke
schopnosti hrtanu odolávat extrémnímu zatížení při mluvení či zpěvu. Známé formace, které jsou obrazem
adaptace na zvýšenou zátěž vibracemi (dlaždicový epitel hrany hlasové řasy, vinuté cévy ve stromatu
lamina propria či macula flava anterior a posterior) jsme rozšířili o několik dalších. Jde především
o nerovnoměrnou distribuci vláken elastiky, jejichž akumulaci jsme pozorovali v oblastech přechodu podslizniční
vrstvy a svalů hlasové řasy. Důležitou roli hraje i nehomogenní distribuce cév, jejichž nejvyšší
koncentrace je pod sliznicí. Výskyt přechodové zóny dlaždicového epitelu v epitel respirační v přední
komisuře může hrát zásadní roli při vzniku novotvarů této oblasti glottis (16, 17, 22).
Klíčová slova:
glottis, hlasová řasa, morfologie, adaptace, mechanické zatížení, mikroskopické řezy.
|