Souhrn:
Eroze tvrdých zubních tkání se na základě výsledků epidemiologických studií vyskytují u 2
až 57 % dětí. Změny, ke kterým při erozích dochází, sahají od ztráty povrchové vrstvy skloviny
až po rozsáhlý úbytek zubních tkání, vedoucí až k poškození zubní dřeně. Etiologie erozí je
podmíněna déletrvající přítomností látek kyselé povahy v ústní dutině, kde se dostávají do
kontaktu se zubními tkáněmi. Zdroj kyselých látek je buď exogenní, v podobě časté konzumace
kyselých potravin, nápojů a léků kyselé povahy, nebo endogenní. Opakovaná regurgitace
žaludečního obsahu do ústní dutiny, ke které dochází zejména při gastroezofageálním refluxu,
je nejčastějším vnitřním zdrojem kyselých látek. Vznik a progrese erozí může být ovlivněna
celou řadou dalších faktorů, jako je množství a kvalita sliny, hygiena ústní dutiny a přítomnost
či nepřítomnost fluoridů v ústní dutině. V rámci diagnostiky erozí zubů je nutné zjistit původ
kyselých látek a skutečnost, zda eroze progreduje nebo je stacionární. Cílem léčby je eliminace
zdroje kyselin nebo alespoň minimalizace jejich účinku. Ošetření spočívá v použití ochranných
korunek z nerezavějící oceli k udržení či obnovení výšky skusu v laterálním úseku a v estetickém
ošetření zubů kompozitními materiály ve frontálním úseku chrupu.
Klíčová slova:
eroze zubů – kyselé látky exogenního původu – kyselé látky endogenního
původu
|