Bioekvivalenční studie jsou ve farmaceutickém průmyslu velmi důležitou částí vývoje léčivého přípravku. Jejich podstatou je sledování farmakokinetických a farmakodynamických parametrů po podání testovaných přípravků (farmaceutických ekvivalentů nebo farmaceutických alternativ) s cílem hodnocení jejich terapeutické zaměnitelnosti. Význam bioekvivalenčních studií roste i vzhledem k velkému nárůstu výroby a spotřeby generických preparátů, které v současnosti v mnoha evropských zemích a v USA tvoří přibližně 50 % celkové preskripce. Výsledky bioekvivalenčních studií jsou spolu s údaji o farmaceutické kvalitě léčivého přípravku jednou z hlavních součástí registrační dokumentace předkládané výrobci generik národním regulačním autoritám. Registrace generických přípravků totiž nevyžaduje na rozdíl od přípravků originálních náročné a nákladné klinické zkoušení. Porovnání originálního přípravku a přípravku generického pomocí bioekvivalenčních studií je považováno za dostatečné. Cílem článku je poskytnout lékařské veřejnosti přehled o typech bioekvivalenčních studií, rozsahu a pravidlech pro jejich provádění, a umožnit tak získat svůj vlastní názor na terapeutickou zaměnitelnost léčivých přípravků.

        Klíčová slova: bioekvivalence, bioekvivalenční studie, farmakokinetické studie.