I když uplatnění vytrvalostního aerobního tréninku u starších osob přineslo mnohé klady v prevenci i terapii metabolického syndromu, nebylo jeho výhradní používání vždy optimálním řešením. Opomíjení silového tréninku, z ne vždy zcela opodstatněných obav z hypertenze, vedlo k podcenění udržování svalové síly, a tím v řadě případů ke vzniku sarkopenie. Přesné příčiny jejího vzniku nejsou však zcela jasné, za pravděpodobné se pokládá multifaktoriální působení. Ukázalo se však, že stárnutí není hlavní příčinou poklesu svalové síly, ale že je jí především inaktivita vedoucí k poklesu energetického výdeje, vzrůstajícímu hromadění tuku, vzniku dyslipidemie a snížení citlivosti na inzulín. Udržení potřebné kvality života však vyžaduje zachování jak aerobní výkonnosti, tak svalové síly. Dalším závažným poznáním je odlišná reakce na silový trénink u mladších a starších osob. Zatímco současný intenzivní vytrvalostní a silový trénink vede u mladých sportovců k poklesu svalové síly, tato kombinace v nižší intenzitě, i silový trénink sám, u stárnoucího svalu zvyšuje jeho oxidativní kapacitu. Pro starší osoby je proto nejúčelnější kombinace obou typů tréninku.

        Klíčová slova: stárnutí, sarkopenie, silový a vytrvalostní trénink