V práci jsou hodnoceny výsledky léčby u nemocných s glotickým karcinomem hrtanu ve stadiu T1 a T2. Jedná se o 166 nemocných, kteří byli léčeni na naší klinice v letech 1980-2000. Doba sledování od operace činila 3-23 let. Věk nemocných se pohyboval v rozmezí 35-91 let, poměr mužů a žen činil 12:1. Recidiva či perzistence rakoviny hrtanu po léčbě byla diagnostikována u 41 nemocných, což činí 25 % souboru. Tři roky po léčbě přežívá 141 nemocných /85 %/, pět let 133 nemocných /80 %/. K úmrtí v souvislosti s rakovinou hrtanu došlo u 14 pacientů, což představuje 8 % souboru. Specifické pětileté přežití celého souboru tedy činí 92 %. Ze 41 nemocných, léčených pro recidivu nebo perzistenci nádoru, přežívá 27 bez známek tumoru, tudíž 66 %. K recidivě karcinomu hrtanu došlo nejčastěji u nádorů rozsahu T2 – ve 31 %, nejméně často u nádorů T1a, kde zjištěných recidiv bylo 15 %. Po aktinoterapii dochází v našem souboru častěji ke vzniku recidivy než po chirurgické, event. kombinované léčbě. Hodnotíme-li jednotlivé chirurgické výkony, zjišťujeme, že po endolaryngeálním ošetření dochází k recidivě či perzistenci nádoru častěji nežli po chirurgické léčbě ze zevního přístupu. K častým recidivám primárního ložiska dochází v případě, že byl histologicky zjištěn pozitivní okraj, v případě malé diferenciace tumoru a u nemocných s metastatickým postižením uzlin.

        Klíčová slova: glotický karcinom hrtanu, výsledky léčby.