Prevalence hypertrofické kardiomyopatie je přibližně 0,2 %, přičemž obstrukční forma tvoří její jednu čtvrtinu. Základem léčby je podávání negativně inotropních léků (beta-blokátory a/nebo verapamil), které snižují nitrokomorový tlakový gradient a mají příznivý dopad na symptomatologii. U pacientů refrakterních k medikamentózní léčbě či při její nesnášenlivosti se provádí chirurgická či katetrizační léčba. Perkutánní transluminální septální myokardiální ablace významně snižuje symptomatologii dušnosti a stenokardií, zvyšuje toleranci zátěže a zlepšuje diastolickou funkci levé komory. U žádného z uvedených způsobů léčby nebyl zatím prokázán příznivý vliv na prognózu u nemocných s rizikovým profilem při hypertrofické obstrukční kardiomyopatii.

        Klíčová slova: Hypertrofická kardiomyopatie - Obstrukce - Betablokátory - Verapamil - Perkutánní transluminální septální myokardiální ablace