Infekce Chlamydophila pneumoniae jako
příčina neplodnosti žen tubárního původu?
Pospíšil L.1, Čanderle J.1, Huser M.2, Štroblová H.3, Unzeitig V.2, Věžník Z.1
1Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno, ředitel prof. MVDr. M. Toman, CSc. 2Pracoviště reprodukční medicíny FN, Brno, Gynekologicko-porodnická klinika, přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc.3Oddělení klinické mikrobiologie FN, Brno, přednostka MUDr. A. Ševčíková |
|
Souhrn:
Cíl práce: Přispět k objasnění úlohy Chlamydophila pneumoniae u žen zařazených pro poruchu
plodnosti do programu in vitro fertilizace.
Typ studie: Sérologická studie prokazující protilátky proti Chlamydophila pneumoniae a Chlamydia
trachomatis u žen s poruchami plodnosti.
Název a sídlo pracoviště: Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno.
Metodika: V krevním séru 32 žen zařazených s tubárním faktorem poruchy plodnosti do in vitro
fertilizace byly stanoveny v komplement fi xačním testu (KF) protilátky proti chlamydiím a v ELISA
testech IgA a IgG protilátky proti rodově specifi ckému antigenu chlamydií (cLPS) a druhově
specifi cké protilátky proti proteinům vnější membrány (anti-MOMP) Chlamydia trachomatis (C.
trachomatis) a Chlamydophila pneumoniae (C. pneumoniae). Získané výsledky byly porovnány se
sérologickými nálezy u 26 žen s ovariálním a u 42 žen s andrologickým faktorem poruchy fertility,
pro které byly zařazeny do in vitro fertilizace.
Výsledky: Frekvence pozitivních reakcí v KF testu ve skupině žen s tubárním faktorem byla vysoce
významně vyšší než ve skupinách s ovariálním nebo andrologickým faktorem subfertility
a pozitivní reakce byly ve vyšších titrech sér než v dalších dvou skupinách. V ELISA testech byl
ve skupině žen s tubárním faktorem statisticky významně vyšší výskyt druhově specifi ckých IgG
protilátek proti C. trachomatis, IgA protilátek proti rodově specifi ckým lipopolysacharidům chlamydií
a vysoce statisticky významně vyšší souběžný výskyt druhově specifi ckých protilátek proti C. pneumoniae a proti C. trachomatis ve srovnání se skupinami žen s ovariálním a andrologickým
faktorem subfertility. Rozdíly ve výskytu druhově specifi ckých protilátek proti C. pneumoniae
nebyly statisticky významné mezi jednotlivými skupinami podle faktoru subfertility, i když
ve skupině žen s tubárním faktorem bylo vždy nejvíce pozitivně reagujících.
Závěr: Na základě těchto poznatků se autoři kloní k názoru většiny odborníků a přisuzují hlavní
význam C. trachomatis v patogenezi tubární neplodnosti. C. pneumoniae zůstává v prvé řadě respiračním
patogenem s neobyčejně vysokou prevalencí a širokou škálou následných komplikací,
ale jeho význam v poruchách fertility je nanejvýše v poloze synergistické spolu s C. trachomatis.
Sérologický průkaz obou chlamydiových infekcí při podezření na tubární faktor ženské neplodnosti
by měl být součástí diagnostického algoritmu před zahájením léčby, k objasnění etiologie
poškození vejcovodu.
Klíčová slova:
protilátky proti chlamydiím, tubární, ovariální a andrologický faktor neplodnosti,
C. trachomatis, C. pneumoniae
|