Úvod: Úspěšnost léčby akutního infarktu myokardu (AIM) systémovou trombolýzou je dramaticky závislá na čase od vzniku AIM do zahájení léčby. V případě léčby koronární angioplastikou se zdá být tento čas důležitý méně a pouze do určité hranice. Cíl: Zhodnotit význam doby od vzniku AIM do reperfuze infarktové tepny koronární angioplastikou (PTCA) na krátkodobou a dlouhodobou prognózu nemocných. Stanovit doporučení pro volbu optimální reperfuzní strategie s ohledem na délku trvání AIM. Zjistit, kteří nemocní přicházejí k reperfuzní léčbě pozdě. Porovnat závislost prognózy nemocných s AIM na délce času od vzniku AIM do začátku reperfuzní léčby koronární angioplastikou a fibrinolytickou léčbou. Metody: Sledovali jsme soubor 339 nemocných s AIM ošetřených koronární angioplastikou na našem pracovišti v letech 1995 - 1999, u kterých bylo možno stanovit začátek infarktu, po dobu 3 let. Soubor nemocných byl rozdělen do pěti skupin podle délky času od vzniku AIM do zahájení intervence. Výsledky: Do 90 minut od vzniku AIM byla katetrizační léčba zahájena u 35 nemocných (10,5 %), v době od 91 do 210 minut u 105 (31 %), od 211 do 330 minut u 72 (21 %), v rozmezí 331 až 690 minut u 74 (22 %) a v čase vyšším než 691 minut u 53 (15,5 %) nemocných. Ischemický čas (doba od vzniku AIM do reperfuze infarktové tepny) byl v jednotlivých skupinách < 2 hod.; 2 - 4 hod.; 4 - 6 hod.; 6 - 12 hod.; > 12 hod. Třicetidenní mortalita v jednotlivých skupinách byla 5,7 %, 2,9 %,11,1 %, 10,8 % a 11,3 %. Ejekční frakce levé komory se u jednotlivých skupin nelišila významně (50 %; 51 %; 45 %; 40 %; 46 %). Objektivní známky srdečního selhání během hospitalizace po PTCA byly přítomny u 8,6 %, 12,4 % 26,4 %, 23 %, resp. 35,8 % v jednotlivých skupinách. Nemocní, u kterých byla katetrizační léčba započata do 3,5 hodin po vzniku AIM, měli významně nižší 30denní i tříletou mortalitu (3,6 %, resp. 8,6 %) oproti mortalitě nemocných léčených později (11,1 %, resp. 19,1 %, p = 0,012, resp. 0,003). V později léčené skupině byl pozorován významně vyšší výskyt srdečního selhání během hospitalizace (28,6 % vs. 11,4 %, p < 0,001) a vyšší naměřená maximální hodnota CK po AIM (44 vs. 32
kat/l, p = 0,005). Závěr: Úspěšnost PTCA při otevření infarktové tepny je vysoká. Zahájení katetrizační léčby do 3,5 hod. od vniku AIM bylo v našem souboru spojeno s nízkou krátkodobou i dlouhodobou mortalitou nemocných. Je-li katetrizační léčba AIM zahájena po 3,5 hodinách, je mortalita nemocných výrazně vyšší, ale na dalším zpoždění již prakticky nezávislá. Je třeba usilovat, aby léčba infarktu koronární angioplastikou byla ve většině případů zahájena do 3,5 hod. od vzniku symptomů.

        Klíčová slova: Akutní infarkt myokardu - Reperfuze myokardu - Ischemický čas - Přímá koronární angioplastika