Jaterní onemocnění jsou často provázena poruchami metabolismu sacharidů - poruchou glukózové tolerance, hyperinzulinémií, inzulinovou rezistencí. Porucha glukózové tolerance je dána především poruchou vychytávání glukózy ve splanchnické oblasti a v periferii. Produkce glukózy játry je normální, stejně tak sekrece inzulinu. Jeho snížená clearance vede k hyperinzulinémii s následnou down regulací inzulinových receptorů a vznikem inzulinové rezistence. U diabetiků je častá hepatomegalie, nejčastěji při steatóze jater. Koreluje se stupněm obezity spíše než s typem jaterní léze. Je dlouho reverzibilní a přechází v cirhózu jen při kombinaci s dalšími faktory, hlavně alkoholismem či infekcí hepatotropními viry. I jaterní cirhóza je u diabetiků častější. Zvažována léčba antidiabetiky, upozorněno na nové typy biguanidů, které mohou mít řadu výhod. Cholelitiáza je u diabetiků až 3krát častější a vede častěji k závažným, hlavně zánětlivým, komplikacím s nepříznivým průběhem. Proto je třeba vždy uvažovat o cholecystektomii. Podle současných názorů se zdá, že vlastní diabetická hepatopatie neexistuje. Uvedeny praktické závěry pro každodenní práci lékařů.

        Klíčová slova: Porucha glukózové tolerance - Hyperinzulinémie - Inzulinová rezistence - Steatóza diabetiků - Antidiabetika - Cholecystolitiáza diabetiků