Cíl studie: Cílem článku je krátký, aktuální přehled nových chirurgických postupů používaných při rekonstrukci pánevního dna a v urogynekologii s užitím implantátů. Typ práce: Souhrnný přehled. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko–porodnická klinika VFN a 1. LF UK v Praze. Metodika: Kompilace a setřídění současných faktů, názorů a doporučení v oblasti nových operačních metod, které se užívají k rekonstrukci pánevního dna a v urogynekologii se vzláštním důrazem na užití implantátů a jejich zavedení do běžné klinické praxe. Výsledky: Od počátku 90. let 20. století nastává postupně zásadní změna v pohledu na poruchy pánevního dna a močovou inkontinenci u žen. Byla ověřena pravdivost De Lanceyho rozdělení fixace pochvy do 3 základních oddílů – levels – a z toho vyplývajících změn operačních postupů. Mezi etiologické faktory poruch pánevního dna nepatří jen porodní trauma či nesprávné provedení předchozí operace (např. hysterektomie), ale také hereditární vlivy a změny složení pojiva. Při srovnání pacientek s/bez descensu je významný rozdíl ve složení kolagenní pojivové tkáně, tyto poznatky a četnost recidiv, až u 40 % pacientek do 3 let po provedené operaci, vedly k zařazení alogenních implantátů – sítěk – do operativy. Z výše uvedených důvodů, dále také z důvodu dlouhodobých zkušeností s jejich použitím v chirurgii pro řešení defektů břišní stěny a z důvodu jejich bezpečnosti prokázané podle principů Evidence Based Medicine jsou v současnosti zaváděny polypropylenové síťky do operativy, která řeší defekty pánevního dna. V gynekologii se tyto materiály používají již při laparoskopickém přístupu či při řešení stresové inkontinence u žen. Poruchy pánevního dna se vyskytují buď izolovaně, či v kombinaci (defekt tzv. předního, středního či zadního kompartmentu a nebo všech), pacientky mohou současně trpět i stresovým typem inkontinence moči (SI). Při operačním řešení tohoto typu inkontinence moči (TVT, TVT-O, TVT-S) je nyní též často užíván alogenní implantát – páska. Z výsledků studií vyplývá, že jedním z faktorů, které ovlivňují úspěšnost operace s užitím alogenních implantátů, je zkušenost chirurga s pánevní vaginální chirurgií, dále pak je dlouhodobý efekt operace závislý na jejím typu tzn. na správné volbě operace a rozhodnutí, zda implantát užít, či ne. Léčebný efekt operací pánevního dna, které užívají implantát se může lišit, hlavně pak mezi operacemi, kdy je implantát volně umístěn pod močový měchýř či je stabilizován vedením ramen implantátu kolem dolních ramen stydké kosti. Důležitý je i materiál implantátu, který je užit. Dnes je podle principů Evidence Based Medicine doporučován materiál – lehký, pružný polypropylen a dle klasifikace Amida - typ 1, tzn. makroporézní, monofilamentní. Výhodou operací, které řeší defekt pánevního dna s užitím implantátů, je nízké procento recidiv sestupu, ale je zde určité riziko komplikace odhojení, které se pohybuje kolem 5 %, a svráštění tkáně vyvolané implantátem.

        Klíčová slova: rekonstrukční chirurgie pánevního dna, stresová inkontinence moči, implantát