Měření srdečního výdeje impedanční kardiografií
a termodiluční metodou u nemocných v průběhu
umělé plicní ventilace – prospektivní srovnávací
studie
Černý V.1, 2, Djurberg H.1, Tjan D.1, Jacobs, S.1
1Riyadh Armed Forces Hospital, Dept. of Anesthesia and Intensive Care Riyadh, Kingdom of Saudi Arabia Director: Hans Djurberg, MD2Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové, přednosta doc. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM |
|
Souhrn:
Cíl studie: Bolusová termodiluční metoda (BTD) využívající plicnicový katétr (PAC) představuje nadále nejčastější způsob
měření srdečního výdeje u nemocných vyžadujících rozšířené hemodynamické monitorování. V posledních letech se do
klinické praxe zavádí řada neinvazivních způsobů měření srdečního výdeje, jedním z nich je i impedanční kardiografie (ICG),
využívající technologie tzv. hrudní elektrické bioimpedance. Výsledky prací sledujících stupeň korelace mezi impedanční
kardiografií a termodiluční metodou se u různých skupin nemocných velmi liší. Cílem práce bylo posouzení korelace a míry
shody mezi oběma metodami u nemocných v průběhu umělé plicní ventilace s farmakologickou podporou oběhu a posouzení
ICG z hlediska jejího možného uplatnění jako možné alternativy BTD.
Typ studie: Prospektivní srovnávací studie.
Místo studie: Jednotka všeobecné intenzivní péče s 16 lůžky.
Materiál a metoda: Do studie byli zařazováni pacienti starší 18 let s nutností umělé plicní ventilace a farmakologickou
podporu oběhu, u nichž bylo indikováno zavedení PAC. Srdeční výdej byl měřen simultánně metodou BTD a ICG po celou
dobu zavedení PAC, párové hodnoty srdečního výdeje ICG pro srovnání s BTD byly zaznamenávány vždy na konci měření
srdečního výdeje termodilucí.Zaznamenávané údaje:věk, pohlaví, tělesná hmotnost, výška, povrch těla, hodnota srdečního
indexu metodou BTD (CI BTD) a metodou ICG (CI ICG), total fluid content (TFC), centrální žilní tlak (CVP), tlak v zaklínění
(PCWP), poměr paO2/FiO2. Statistické zpracování: korelační test podle Pearsona, metoda podle Bland-Altmana, regresní
analýza, číselné hodnoty uvedeny jako průměr (standardní odchylka), *p<0,05.
Výsledky: Celkem bylo získáno 100 párových hodnot srdečního výdeje od 12 pacientů, průměrná hodnota srdečního indexu
(l/min/m2) metodou BTD byla 3,67 (1,08); 95%CI 3,45–3,88; rozmezí 2,04–6,5, resp. 2,33 (0,8); 2,16–2,48; 0,5–5,3 metodou ICG.
Korelace (r = 0,268; p = 0,007), bias (-1,3; 95% CI -3,6 až 0,9 l/min/m2) a přesnost (1,16 l/min/m2) metody ICG ve vztahu k BTD
byly nízké. Hodnota TFC korelovala s hodnotou poměru paO2/FiO2 (r = -0,53; p < 0,001) a hodnotou PCWP (r = -0,37; p <
0,001).
Závěr: Stupeň korelace a přesnost měření srdečního výdeje metodou ICG ve srovnání s metodou BTD byly nízké. Použití
metody impedanční kardiografie přístrojem BioZ® jako rovnocennou náhradu za termodiluční metodu u nemocných na
umělé plicní ventilaci nelze doporučit.
Klíčová slova:
intenzivní péče – srdeční výdej – termodiluční metoda – impedanční kardiografie – hrudní bioelektrická
impedance
|