Účel studie: Ve druhé polovině 90. let se v České republice podařilo nedostatek jódu podstatně snížit. Vývoj změn v zásobení populace jódem je však nutné dále monitorovat, případně hledat jejich příčiny. Cílem studie bylo zachytit změny v jodurii dětí a hledat příčiny těchto změn ve stravovacích zvyklostech. Metody: V letech 1999, 2000, 2004 a 2005 byl vyšetřen reprezentativní soubor 1209 dětí ve věku 6, 10 a 13-17 let, s trvalým bydlištěm v regionu Jablonec nad Nisou nebo Příbram. Jodurie jako obraz příjmu jódu byla stanovena alkalickou spalovací metodou na základě Sandellovy-Koldhoffovy reakce. Informace o nutričních zdrojích jódu byly získány dotazníkem a kontrolovaným řízeným rozhovorem. Výsledky: V průběhu 5 let došlo v obou sledovaných regionech k signifikantnímu zvýšení průměrných hladin jodurie ze 140 ± 3,69 na 221 ± 8,66 |ig/l. V obou regionech se podstatně zvýšila frekvence osob s nadnormální jodurii (nad 300 |ig/l): z 0 % na 24 % na Jablonecku a z 0 % na 32 % u dětí z Příbramska. Na Příbramsku však došlo k signifikantnímu snížení frekvence dětí v kategorii optimální jodurie (100 až 300 |ig/l) Prevalence nedostatečného příjmu jódu (do 50 |ig/l) se signifikantně nezměnila. Z testovaných nutričních změn, které by mohly hladinu jodurie ovlivnit, bylo zachyceno signifikantní zvýšení spotřeby minerálních vod s jódem a zvýšení konzumace mořských ryb den před vyšetřením (na Příbramsku). V průběhu pěti let bylo také zjištěno signifikantní snížení počtu dětí, které jsou vystaveny působení thiocyanátu z cigaretového kouře (pobyt v zakouřeném prostoru déle než 1 hodinu denně). Vícefak-torová analýza rozptylu vlivu 4 hlavních nutričních zdrojů jódu (konzumace mléka, mořských ryb, vajec a soli) ukázala, že hladinu jodurie dětí nejpodstatněji ovlivňuje pravidelnost pití mléka.

        Klíčová slova: jodurie, výživa, děti, regiony České republiky