Chronická infekce virem hepatitidy C je velmi častá mezi hemofiliky ve všech rozvinutých zemích světa včetně České republiky. Vzhledem k možnosti vývoje závažných terminálních stadií infekce, jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu, je snahou léčit pacienty s chronickou hepatitidou C co nejdříve a snížit tak pravděpodobnost vzniku těchto pokročilých fází choroby, které jsou již terapeuticky obtížně ovlivnitelné. Léčba hemofiliků s chronickou hepatitidou C začala na Klinice infekčních chorob FN Brno, pracoviště Bohunice, v roce 1996. Použitá léčebná schémata odrážela historický vývoj léčebných možností chronické hepatitidy C. Zpočátku byl proto používán alfa-interferon (IFN) v monoterapii (6 pacientů), od roku 1999 potom kombinace alfa-IFN a ribavirinu (13 pacientů) a od roku 2001 kombinace pegylovaného interferonu (PEG-IFN) a ribavirinu (3 pacienti) vždy po dobu 12 měsíců. K trvalé negativizaci HCV RNA v séru nedošlo ani u jednoho pacienta léčeného pouze alfa-IFN. Při podávání kombinace alfa-IFN a ribavirinu došlo k tomuto efektu u 4 ze 7 dosud alfa-IFN neléčených pacientů (57 %), jednoho ze dvou relabujících a jednoho ze tří non-responderů. Kombinace PEG-IFN a ribavirinu byla účinná u jediného dosud léčeného pacienta relabujícího po alfa-IFN a ribavirinu a u jednoho ze dvou non-responderů na tuto kombinaci. Tolerance a bezpečnost léčby byla u hemofiliků dobrá, plně srovnatelná s jinými pacienty s chronickou hepatitidou C.

        Klíčová slova: Hemofilie - Chronická hepatitida C - Alfa-interferon (IFN) - Pegylovaný interferon - Ribavirin