Pokroky molekulární biologie umožnily hlubší porozumění patgeneze myeloproliferativních onemocnění., na které dnes pohlížíme jako na poruchu hematopoetické kmenové buňky. Je podán stručný přehled genetických poruch, které vedou ke vzniku chronické myeloidní leukémie, myelodysplastického syndromu a akutní myeloidní leukémie. Ve druhé části sdělení jsou probrány různé způsoby molekulárně cílené léčby, které byly vyvinuty na základě nových poznatků. Jde především o způsoby ovlivňující zvýšenou proliferaci, jako jsou inhibitory tyrozikináz (imatinib, dasatinib), inhibitory farnesyltransferázy (tipifarnib), inhibitory angiogeneze (bevacizumab) a dále induktory diferenciace (hypometylační látky) a induktory apoptózy. Podrobnější informace je věnována látkám, které se již prověřují v rámci klinických studií.

        Klíčová slova: leukemická krvetvorba, myeloproliferativní onemocnění, nové léčebné způsoby.