Bipolární porucha (BP) prezentuje závažnou afektivní poruchu, které je v poslední době věnována zvýšená pozornost. S širším spektrem léčebných možností souvisí snaha o jemnější diagnostiku. Autorka se detailněji zabývá diagnostikou a léčbou hypománie a bipolární deprese. V současné době nestačí diferencovat mezi unipolární a bipolární formou, ale je žádoucí rozlišovat i BPI a BPII vzhledem k odlišnostem v klinickém projevu, průběhu a léčebné reaktivitě. Na rozdíl od depresivní poruchy u bipolární deprese jsou jednoznačně preferovány stabilizátory nálady. Žádný stabilizátor není stejně účinný u mánie a deprese, a proto stabilizace nálady dosahujeme často kombinacemi stabilizátorů s antidepresivy a antipsychotiky nebo vzájemnými kombinacemi stabilizátorů. Nedílnou součástí komplexní léčby BP je psychoedukace cílená na adherenci k léčbě a prevenci relapsu (identifikace časných známek relapsu a stresorů, význam pravidelných aktivit a spánku), resp. širší psychosociální intervence.

        Klíčová slova: bipolární spektrum, bipolární porucha I, bipolární porucha II, hypománie, bipolární deprese, léčba, přesmyky.