Soudní znalec z oboru lékařství bývá pověřen úkolem rozhodnout, zda starší, různými závažnými chorobami trpící obviněný je schopen zúčastnit se trestního řízení, zejména hlavního líčení před soudem. Má posoudit, jestli je schopen porozumět soudnímu jednání, otázkám soudu, je-li schopen se hájit, vznášet dotazy ke svědeckým výpovědím apod. Takový posudek bývá většinou úkolem psychiatra. Poněkud jiný charakter má posuzování schopnosti účastnit se trestního řízení, především hlavního líčení těch obviněných, kteří trpí chorobou srdečně-cévní, plícní, nemocí zažívací soustavy, krevní, nádorovou apod. Posudek je pak většinou kladen na bedra znalci z oboru vnitřního lékařství. Práce to nebývá jednoduchá. Znalec během své soudně-lékařské praxe nasbírá vlastních zkušeností v této problematice velmi málo. V lékařské a právnické literatuře je tato otázka řešena pouze ojediněle, a to většinou jen v obecné rovině. Úkol znalce je navíc komplikován možnou agravací potíží obviněného. Přitom má znalec dbát na to, aby soudní proces nebyl nepřiměřeně protahován, případně zabránit, aby se stíhaný hlavnímu soudnímu líčení vyhnul úplně. Tato práce se pokouší stanovit základní pravidla, která by měla soudním znalcům z oboru vnitřního lékařství ulehčit rozhodování o zdravotní způsobilosti obviněného zúčastnit se hlavního soudního líčení, aniž by došlo k vážnému poškození jeho zdravotního stavu nebo dokonce vážného ohrožení jeho života.

        Klíčová slova: schopnost podrobit se výslechu, nemocný obviněný a hlavní líčení, psychický stres a hlavní líčení, schopnost účastnit se hlavního líčení, psychický stres a náhlá smrt, posudek soudního znalce o zdravotním stavu obviněného.