Po kardiovaskulárních onemocněních a bakterielních infekcích jsou virové hepatitidy jedním z nejčastějších onemocnění, které komplikují hemodialyzační léčení pacientů s chronickým selháním ledvin. Náhrada funkce ledvin je pro tyto nemocné život zachraňující procedurou, jedná se ale o složitou léčbu, s kterou je spojeno riziko řady akutních i chronických komplikací. Prevalence parenterálně přenosných virových hepatitid v populaci hemodialyzovaných nemocných převyšuje vysoce výskyt těchto onemocnění v běžné populaci. Příčin tohoto stavu je jistě více; mimo vlastní povahu této léčby k tomu jistě přispívá také fakt, že z důvodu imunodeficitu je vlastní průběh infekčních hepatitid u hemodialyzovaných pacientů výrazně častěji zakončen přechodem do chronického onemocnění s trvalou virémií. Tito pacienti se stávají možným zdrojem infekce i pro ostatní nemocné a eventuelně i personál hemodialyzačních středisek. Očkování proti virové hepatitidě B snižuje riziko přenosu tohoto onemocnění, velká část nemocných je ale do hemodialyzačního programu zařazena akutně, bez možnosti předchozí vakcinace. Část pacientů, kteří jsou v predialyzačním období řádně očkováni, nezareaguje tvorbou protilátek. Virová hepatitida komplikuje a v některých případech znemožňuje zařazení pacienta do transplantačního programu. Výskyt virových hepatitid u pacientů v hemodialyzačním programu se přes všechny výše uvedené skutečnosti podařilo významně snížit. V posledních 3 letech došlo k určité stagnaci tohoto pozitivního trendu. Nové možnosti léčby (použití interferonu a nových antivirotik - analogů nukleosidových bází) dávají šanci na další snížení počtu těchto závažných onemocnění.

        Klíčová slova: Virové hepatitidy - Chronické selhání ledvin - Hemodialýza