Incidence syfilis, pohlavně přenosného onemocnění vyvolaného spirochétou T. pallidum subsp. pallidum, celosvětově stoupá. Jednou z nejzávažnějších forem této infekce je neurosyfilis. Invaze do CNS je zazna¬menávána u 30-70 % syfilitiků, většinou ale spontánně odezní. Rozvoj neuroinfekce závisí mj. na biolo¬gické povaze infikujícího kmene T. pallidum, který může být zvýšeně neurotropní. Neurosyfilis nabývá rozmanitých podob od pouhých změn v mozkomíšním moku přes syfilitickou menin-gitidu, meningo-vaskulární syfilis, chorioretinitis, uveitis a atrofii optiku, až po progresivní paralýzu, tabes dorsalis a gummata CNS. Roste incidence časné neurosyfilis, progresivní paralýza je nyní vzácností. Klinické příznaky mohou imitovat jiná onemocnění a mohou dokonce chybět. Vyšetřuje se sérum a moz-komíšní mok na přítomnost protilátek -jednak specifických, jednak antikardiolipinových, pleocytóza a pro¬teiny v likvoru. Pro neurosyfilis je vysoce patognomická pozitivita kardiolipinového testu v likvoru. Pod¬mínkou je ale pozitivita specifických protilátek v séru. Nepřítomnost specifických protilátek v séru neurosyfilis vylučuje. Lékem volby u neurosyfilis je penicilin podávaný i.v. Syfilis ve všech svých formách podléhá hlášení, dispenzarizaci, povinnému léčení a depistážnímu šetření.

        Klíčová slova: neurosyfilis, sérologie syfilis, T. pallidum subsp. pallidum, mozkomíšní mok, HIV