Cílem této práce bylo sestavení nejvhodnějšího vyšetřovacího protokolu časných pooperačních kontrol pacientů po operaci maligního gliomu mozku a sledování jednotlivých změn v oblasti operačního pole. Materiál a metodika. Od ledna 1997 do listopadu 2003 bylo vyšetřeno 34 nemocných s maligním gliálním tumorem mozku. U všech pacientů bylo nativní a postkontrastní MR vyšetření provedeno v časovém intervalu do 72 hodin od operace. Výsledky. Nativní časná pooperační MR vyšetření prokázala u všech pacientů výskyt T1 hyperintenzity v oblasti operačního pole. Provedením pokusů in vitro jsme zjistili, že expozice čerstvé krve atmosférickému kyslíku během operace výrazně urychluje přeměnu oxy- a deoxyhemoglobinu na T1 hyperintenzní methemoglobin, obdobný vliv má pravděpodobně i přítomnost hemostatického materiálu (Surgicel). Na postkontrastních skenech jsme pozorovali lineární a chorioidální typ přibarvení (enhancementu) u všech pacientů (100 %), meningeální v 86 % a nodulární rovněž v 86 % případů. Nodulární typ enhancementu byl pozorován u všech pacientů s následně prokázaným reziduálním tumorem s výjimkou jediného případu, kdy se jednalo o benigní, chirurgicky indukovaný nodulární enhancement. Závěr. Na časném výskytu nativní T1 hyperintenzity v oblasti operačního pole se významně podílí expozice mozkové tkáně atmosférickému kyslíku během operace i přítomnost hemostatického materiálu (Surgicel). Přítomnost nodulárního pooperačního enhancementu je vždy vysoce suspektní z tumorózního rezidua. V jeho odlišení od chirurgicky indukovaného, benigního nodulárního enhancementu se nejvýznamněji uplatňuje cílené srovnání předoperačních a pooperačních MR nálezů.

        Klíčová slova: high grade gliomy, zobrazovací metody, MR, časné pooperační kontroly