Úvod: Článek shrnuje možnosti a roli kontrastní MR angiografie (MRA) pro plánování katetrizační ablace u pacientů s fibrilací síní a sledování stavu plicních žil (PŽ) po této proceduře. Díky minimální invazivitě a absenci rtg záření je MRA nejvhodnější metodou pro opakovaná vyšetření, avšak oproti CT angiografii má nižší prostorové rozlišení a obvykle také menší poměr signál/šum. Tyto faktory mohou být velmi důležité při kvantifikaci změn průsvitu cév. Výsledky: Měřením s fantomy bylo prokázáno, že v ideálním případě („in vitro“) lze dosáhnout chyby měření plošného průřezu pod 6 %. Opakovatelnost metodiky kvantifikace v případě „in vivo“ byla 11,2 % (skupina 6 zdravých dobrovolníků). V případě kontroly pacientů hraje zásadní roli způsob měření změny kalibru PŽ. Změna průřezu (stenóza) by měla být charakterizována měřením změny plochy příčného průřezu a nikoli lineárních rozměrů cévy na podélné projekci. Tyto veličiny se systematicky liší a i v případě kvadratické aproximace lineárních rozměrů (elipsou či trojúhelníkem) dochází k rozdílným výsledkům kvantifikace. Ve skupině 29 pacientů bylo nalezeno 18 (15 %) nevýznamných zúžení některé PŽ (na 50–80 % původního kalibru) a 10 (8 %) významných stenóz (kalibr menší než 50 % původního). Závěr: S ohledem na rozměr PŽ není omezení v prostorovém rozlišení MRA natolik závažné, aby metoda nemohla být velmi dobře použita k hodnocení anatomie a stavu PŽ před a po katetrizační ablaci.

        Klíčová slova: MR angiografie – plicní žíly – katetrizační ablace – fibrilace síní