Objektivizace účinku léčby se stává nezbytná z medicínských i ekonomických důvodů (dokladování volby a účinnosti). Při volbě nutno zohlednit dosavadní znalosti a postupovat lege artis. Vývoj psychofarmak vede k nutnosti stále sofistikovaněji dokladovat jejich účinnost. Při tvorbě algoritmů léčby jsou preferovány léčebné metody založené na důkazech. Tento požadavek optimálně splňují psychofarmaka, jejichž účinnost byla prokázána v randomizovaných, kontrolovaných, dvojitě slepých studiích. Nižší síla průkazu je přičítána observačním studiím, které však často mohou být s randomizovanými kontrolovanými studiemi komplementární. Příklad současně probíhající observační studie, se zrcadlovým designem, je e-STAR studie mapující výsledky léčby novým injekčním dlouhodobě účinným atypickým antipsychotikem ve srovnání s předchozí léčbou. Sledováním parametrů, které jsou součástí běžné klinické praxe, včetně remise, nám současně umožní i objektivnější hodnocení efektu dlouhodobé léčby.

        Klíčová slova: objektivizace účinku léčby, algoritmy léčby, observační studie, komplementární studie, e-STAR studie.