Na klinice ušní, nosní, krční FN Hradec Králové jsme retrospektivně zpracovali dokumentaci pacientů, kteří podstoupili tonzilektomii v letech 1992–2001. Soubor tvoří 1492 pacientů, z toho 841 žen a 651 mužů. Věkový průměr pacientů byl 22 let, medián 19 let. Všechny operace ve sledovaném období byly provedeny klasickou extrakapsulární technikou se stavěním peroperačního krvácení bipolární elektrokoagulací či ligaturou. Průměrná doba hospitalizace po operaci byla pět dnů. Významné krvácení, tj. krvácení, které si vyžádalo lokální ošetření, jsme zaznamenali u 49 (3,3 %) pacientů, z toho časné krvácení do 24 hod. od výkonu bylo pozorováno u 20 (1,3 %) a pozdní u 29 (1,9 %) pacientů. Drobné krvácení nevyžadující lékařské ošetření bylo zaznamenáno u dalších 140 pacientů, z toho časné u 93 (6,2 %) a pozdní u 47 (3,2 %) pacientů. Autoři sledovali vliv následujících faktorů na krvácení po tonzilektomii: věk pacienta, pohlaví, vliv operační techniky, operatéra, peritonzilární absces v anamnéze, ponechání rezidua tonzilární tkáně v lůžku, vliv pooperační akutní infekce a vliv ročního období. Studie prokázala statisticky významně častější pooperační krvácení u dospělých pacientů ve srovnání s dětmi mladšími 15 let (p=0,0015), častější časné krvácení u pacientů operovaných v lokální anestezii (p=0,0005), častější časné krvácení při použití kličky k uskřinutí dolního pólu tonzily (p = 0,018), častější pozdní krvácení u pacientů operovaných pro peritonzilární absces „a froid“ (p = 0,003) a častější krvácení při ponechání rezidua tonzilární tkáně (p=0,004). Vliv ostatních sledovaných faktorů na pooperační krvácení byl statisticky nevýznamný. Zpracování rizikových faktorů může být jedním z hledisek pro rozhodování o délce hospitalizace pacientů po tonzilektomii.

        Klíčová slova: tonzilektomie, krvácení, operační technika.