Autoři představují retrospektivní analýzu endovaskulární léčby aplikovanou v období od ledna 1997 do konce roku 2004 ve FN v Hradci Králové u 114 nemocných s extra i intrakraniálními stenózami mozkových tepen. Z celkového počtu 126 angioplastik byla dilatace tepny ve 112 případech doplněna implantací stentu. Ve 102 případech bylo ošetření provedeno s pomocí protektivního filtru. 120 výkonů bylo provedeno na extrakraniálních úsecích magistrálních mozkových tepen – 111 angioplastik vnitřní krkavice a 9 angioplastik vertebrální tepny. V 6 případech byla ošetřena intrakraniální stenóza – 4 angioplastiky vnitřní krkavice a 2 angioplastiky bazilární tepny. Technická úspěšnost metody byla 98,5 %. Kombinovaný ukazatel letality a závažné morbidity v celém souboru byl 2,5 %, letalita 0,8 %. Rizikovou podskupinu tvořili nemocní s polystenotickým postižením s ukazatelem letality a závažné morbidity 3,1 %. Dlouhodobě bylo sledováno 83 nemocných s 92 angioplastikami (73 %). Výskyt restenóz v této podskupině činil 6 %. Faktorem, který významně snížil pravděpodobnost vývoje restenózy, byla implantace stentu. Zatímco v případě samotných angioplatik byl výskyt restenóz 27 %, ve skupině angioplastik doplněných stentem činil jejich výskyt jen 2,5 %. Endovaskulární léčba představuje méně invazivní léčebnou alternativu k chirurgické endarterektomii u nemocných s extrakraniální stenózou vnitřní krkavice a možnost léčby u nemocných s extrakraniálními stenózami vertebrálních tepen a intrakraniálními stenózami

        Klíčová slova: extra- a intrakraniální angioplastiky, komplikace, výsledky