Ve své práci autoři hodnotí na skupině 25 osob s normálním sluchem nastupujících do práce v riziku hluku vývoj otoakustických emisí distorzních produktů a tranzientních evokovaných otoakustických emisí v čase v pěti po sobě jdoucích měřeních prováděných s časovým odstupem šesti měsíců. Regresní analýzou byla prokázána tendence ke snižování amplitudy emisí distorzních produktů v čase při neměnících se hodnotách tónového audiogramu. Autoři rovněž pozorovali u stejné skupiny zhoršování výbavnosti tranzientních otoakustických emisí v čase. Výsledek studie by svědčil pro možnost včasného záchytu rozvíjející se nedoslýchavosti u pracujících v riziku hluku pomocí otoakustických emisí.

        Klíčová slova: DPOAE, otoakustické emise, pracovní lékařství, TEOAE, vyšetření sluchu.