Poruchy funkce zažívacího traktu v souvislosti s onemocněním diabetes mellitus (DM) jsou následek diabetické autonomní neuropatie, porušené senzorické inervace a přímého působení chronické hyperglykémie. Další možnou spojitostí mezi DM a zažívacím traktem jsou vzácněji se vyskytující sdružená autoimunitní onemocnění s DM 1. typu (celiakie, autoimunitní gastropatie, autoimunitní chronická pankreatitida). S funkčními nebo organickými změnami jako následkem diabetu se můžeme setkat u každého orgánu trávicího ústrojí. Některé diabetické zažívací potíže postihují až 60 % nemocných s déle trvající cukrovkou. Poruchy funkce jednotlivých orgánů mohou u diabetiků z jedné strany výrazně ovlivňovat úroveň kompenzace diabetu a naopak, neuspokojivá kompenzace DM může přispět k manifestaci zažívacích potíží. Nejčastější a klinicky nejzávažnější komplikací je diabetická gastroparéza (DG). Nejvyšší výskyt poruch evakuace a motility žaludku (a tenkého střeva) je uváděn u diabetiků s dlouhodobě neuspokojivou kompenzací cukrovky, přítomnými mikroangiopatickými komplikacemi a diabetickou neuropatií (55 - 75 % u diabetu 1. typu a 15 - 20 % u diabetu 2. typu). Příznaky, které provázejí poruchu motility a vyprazdňování žaludku (pocit předčasného nasycení, říhání, nauzea, zvracení, abdominální bolesti), mohou být jen přechodné nebo u některých nemocných mohou chybět. Hyperglykémie, při které dochází ke zpomalení evakuace žaludku, je odlišná za stavu nalačno - glykémie nad 7,8 mmol/l, od glykémie postprandiální, kdy dochází ke snížení antrální motility až při hladinách krevního cukru nad 9,7 mmol/l. Léčebné možnosti symptomatické diabetické gastroparézy jsou omezené. Zajištění normoglykémie většinou zlepší diabetickou gastroparézu, ale až v 80 % případů je nutné současné podávání prokinetik.

        Klíčová slova: Diabetes mellitus - Gastrointestinální trakt - Diabetická gastroparéza - Diabetická neuropatie - Prokinetika