Ani po rozšíření Evropské unie po 1. květnu 2004 se harmonizační proces oblasti řízení zdravotnictví nedotkne podstaty stávajících systémů zdravotní péče. V rozšířené EU vzniknou však podmínky pro prohloubení spolupráce na všech úrovních zdravotnického systému. Rozdíly ve finančních zdrojích a způsobu financování zdravotní péče jsou v zemích EU značné. ČR vydává na zdravotní péči v přepočtu na 1 obyvatele přibližně polovinu finančních zdrojů zemí bývalé E-15. Technologickou úrovní, personálním vybavením a řadou dalších parametrů může však česká medicína úspěšně konkurovat péči poskytované v západoevropských zemích EU. V devadesátých letech došlo v ČR k zlepšení ukazatelů populačního zdraví, další potenciál zlepšování těchto ukazatelů a jejich konvergence k úrovni zemí E-15 je především v oblasti primární prevence. Úrovní ukazatele kojenecké úmrtnosti se řadí ČR mezi nejvyspělejší země Evropy již dnes. Společný úkol pro všechny země EU spočívá v tvorbě zdravotní politiky opírající se o hluboké analýzy zdravotních potřeb (evidence based health policy), o posilování přístupů založených na důkazech (evidence based medicine) v oblasti klinické medicíny. Větší pozornost musí být věnována zvyšování efektivity zdravotnického systému (cost - effectivity).

        Klíčová slova: zdravotnictví České republiky - potenciál zdraví - srovnávací analýza.