Léčba hrtanového karcinomu je mimo jiné závislá hlavně na lokalizaci a velikosti primárního nádoru, rozsahu uzlinového postižení, celkovém zdravotním stavu pacienta a na požadované kvalitě hlasu. Techniky parciálních nebo téměř totálních resekcí hrtanu dovolují pro selektované případy chirurgickou léčbu bez nutnosti odstranění celého hrtanu. V práci je studován soubor 69 nemocných s karcinomemhrtanu. Celkové tříleté přežití souboru bylo 65%, pětileté přežití 49%. Parciální resekce byla provedena u 24 nemocných souboru. Autoři analyzují provedené parciální resekce hrtanu vzhledem k rozdílné klinické a histopatologické klasifikaci a rozebírají nedostatečnost nebo naopak přílišnou radikalitu výkonu. Diskutují o faktorech, které se nejvýznamněji podílejí na indikacích parciálních resekcí hrtanu. Nejlepších výsledků v pooperačním přežití bylo dosaženo po chordektomiích a vertikálních parciálních resekcích hrtanu. Lokální recidivy byly pozorovány více u supraglotických nádorů a horizontálních resekcí hrtanu. Po horizontálních výkonech byla také pozorována vyšší morbidita v pooperačním období.

        Klíčová slova: nádory hrtanu, výsledky léčby, parciální resekce.