V posledních 15 letech je primární léčbou přímých karotidokavernózních píštělí (PKKP) endovaskulární přístup. Retrospektivně analyzujeme 12leté zkušenosti na souboru 31 pacientů s PKKP. Strategie léčby je v prezentovaném souboru modifikována technickým vývojem v endovaskulárních technikách. Zpočátku jsme používali odpoutatelné balonky (v 35 %), v poslední době se pro snadnější manipulovatelnost používají k obliteraci výhradně spirály (v 52 %). Cílem léčby je selektivní uzávěr píštěle se zachováním průchodnosti a. carotis interna (ACI). Celkem jsme provedli 48 endovaskulárních výkonů u 31 pacientů. Selektivně se podařilo uzavřít PKKP v 58 % a přitom zachovat průchodnost ACI. Charakter píštěle a technické možnosti léčby nás donutily společně s píštělí uzavřít i ve 42 % případů ACI, bez klinických ischemických projevů. Klinické potíže se u nemocných zlepšily u 77 % léčených. Závažnou komplikací léčby bylo úmrtí jedné nemocné na krvácení z ACI během endovaskulárního výkonu, u které byl následně prokázán Ehlers Danlosův syndrom.

        Klíčová slova: přímá karotidokavernózní píštěl, endovaskulární léčba, Ehlers Danlosův syndrom