Funkční neuroanatomie sluchového systému je složitější než u systému zrakového. Neuronální reprezenta¬ce sluchových informací neodpovídá čistě fyzikálním vlastnostem zvuku, ale extrakci jejich statistických vlastností a sluchovým objektům. Mapování korových sluchových oblastí AI a A2 dokazuje existenci podo¬blastí, odkud směřují projekce do dalších korových polí. Vzájemně odlišná funkční pole sluchové kůry mapu¬jí frekvenci zvuku, jakož i lokalizaci a pohyb zdroje zvuku. I sluchový systém má, podobně jako systém zra¬kový, funkční podsystémy CO? a KDE?, a kromě toho i podsystém KDY? Stavbu a funkci sluchového systému ovlivňují pohlavní rozdíly. Centrální sluchové poruchy jsou slovní hluchota, sluchová agnózie a korová hluchota.

        Klíčová slova: sluchový systém, funkční neuroanatomie, slovní hluchota, korová hluchota, slovní agnózie.