Poměrně mladým členem rodiny lipokalinů, malých sekrečních proteinů účastnících se převážně transmembránového přenosu lipofilních substancí je neutrofilní, s gelatinázou asociovaný lipokalin. Původně izolován ze specifických granul neutrofilů byl později nalezen v kostní dřeni a výstelkových tkáních některých orgánů. Exprese neutrofilního lipokalinu ve výstelkových tkáních a tělních tekutinách mohutně stoupá při zánětlivých a nádorových onemocněních. Jeho úloha je prokázána v modulaci imunitní odpovědi a pozoruhodné je jeho bakteriostatické působení, zprostředkované účinnou kompeticí neutrofilního lipokalinu s mikroorganizmy o chelátory železa. Schopností vytvářet protektivní komplexy s gelatinázou B zasahuje neutrofilní lipokalin do regulace procesů fyziologické i patologické přestavby tkání, zejména angiogeneze. Diagnosticky významná jsou vyšetření hladin neutrofilního lipokalinu v tělních tekutinách, způsobilá rozlišit bakteriální a virové infekce. Stanovení neutrofilního lipokalinu v krevním séru a moči pacientů ohrožených selháním funkce ledvin nabízí velmi časný marker akutního selhání či marker nefrotoxicity při podávání některých léčiv. Neutrofilní lipokalin reprezentuje citlivý neinvazivní marker ledvinné ischémie a u pacientů s cystickou fibrózou marker akutní plicní exacerbace. Aktuální jsou diskuze o úloze neutrofilního lipokalinu jako časného markeru karcinogeneze slinivky břišní a markeru neutrofilní aktivace při vážných střevních onemocněních. Spektrum poznatků o funkci neutrofilního lipokalinu se rychle rozrůstá a s ním i nabídka klinických aplikací.

        Klíčová slova: Lcn2, NGAL, neutrofil, siderofory, angiogeneze, bakteriální infekce, ischémie, cystická fibróza, akutní selhání ledvin, akutní plicní exacerbace.