V prospektivní otevřené randomizované studii jsme srovnávali výhodnost anestezie sevofluranem s anestezií propofolem nebo thiopentalem u 67 pacientek, indikovaných k malému gynekologickému výkonu s předpokládaným propuštěním v den operace. Po premedikaci alfentanil 0,25–0,5 mg + atropin 0,5 mg + droperidol 1,25 mg následoval úvod buď sevofluranem (skupina S, n = 21) technikou jednoho dechu a anestezie byla vedena směsí sevofluran, kyslík, oxid dusný, nebo propofolem (skupina P, n = 23) 2–2,5 mg/kg a anestezie byla vedena směsí kyslík, oxid dusný a suplementárními dávkami propofolu po 20–30 mg nebo thiopentalem (skupina T, n = 23) a anestezie vedena opět kyslíkem a oxidem dusným se suplementárními dávkami thiopentalu po 50–100 mg. Sledovanými parametry byly rychlost úvodu i probouzení, snadnost úvodu, vyrovnanost anestezie, vedlejší účinky (oběhové, ventilační, pooperační ovlivnění vědomí, zvracení), doba do spontánní mobilizace, napití a mikce, doba do propuštění, celkové konečné hodnocení pacientkou, anesteziologem a gynekologem a cena anestezie. Výsledky: obě skupiny intravenózní anestezie měly kratší dobu úvodu (p < 0,001: S 69,4 s, P 26,3 s, T 27,9 s), u P došlo k nejrychlejšímu probuzení (p < 0,01: S 108,1 s, P 44,6 s, T 121 s). Nepozorovali jsme negativní ovlivnění hemodynamiky, u všech skupin bylo nutno u některých pacientek provádět podpůrnou manuální ventilaci, nejčastěji u propofolu (p < 0,05). Pouze u S se vyskytl mírný spazmus dýchacích cest (p < 0,05). Skupina S měla největší výskyt pohybů během anestezie (p < 0,05). V pooperačním průběhu byla nejčastější ospalost u T (p < 0,001). Nejrychleji nastala spontánní mobilizace u P (p < 0,05), v ostatních parametrech nebyl rozdíl. V době do propuštění nebyl mezi skupinami rozdíl, což je dáno mj. organizací práce na gynekologické klinice. Výrazné snížení děložního tonu a zvýšení krvácení se vyskytlo u S (p < 0,001), z toho důvodu byl tento způsob anestezie gynekology odmítnut. Rovněž v hodnocení pacientkami byl způsob S hodnocen hůře (p < 0,05). Mezi oběma intravenózními způsoby byl pouze anesteziologem hůře hodnocen thiopental (p < 0,001) pro somnolenci po operaci. Naopak anestezie thiopentalem je nejlevnější oproti ostatním dvěma způsobům (p < 0,001, S: 333 Kč, P: 255 Kč, T: 31 Kč). Závěrem lze shrnout, že sevofluran je pro malé gynekologické výkony z důvodu zvýšeného krvácení zcela nevhodný, výhodou propofolu je pak rychlejší návrat bdělosti, výhodou thiopentalu nižší náklady.

        Klíčová slova: malé gynekologické výkony – ambulantní anestezie – sevofluran – propofol – thiopental