Hyperkinetické poruchy nejsou mýtem, ale diagnostickou kategorií F90, která se objevuje ve všech věkových skupinách- od dětství do dospělosti. Neurovývojové opoždění vytváří zátěžové životní situace vedoucí k vulnerabilitě jedince. Minimální organické poškození a kumulace zevních stresů vede k maladaptivnímu chování s vysokou psychiatrickou komorbiditou. Zobrazovací techniky vykazují poruchu regulace kortiko-striato -thalamo-kortikálního okruhu za přítomnosti téměř nulové pravolevé asymetrie. Úspěšná je terapie stimulancii, zvláště, je-li kombinována s kognitivně behaviorální terapií.

        Klíčová slova: hyperkinetické poruchy, etiologie, zobrazovací techniky, komorbidita, léčba.