Vyšetřovali jsme reziduální blok u 513 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací rokuroniem bez peroperačního monitorování relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme stimulovali loketní nerv v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity (30 mA), evokovanou svalovou odpověď jsme vyhodnocovali akcelerometricky přístrojem TOF-Watch® SX (Organon). Pooperační reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,9. Prokázali jsme ji u 174 nemocných (34 %). Ve srovnání se skupinou pacientů s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku rokuronia [45,4 (SD 13,2) mg vs. 40,4 (SD 14,3) mg, p < 0,01], byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem (p < 0,01), mezi poslední aplikací rokuronia a předáním na dospávací pokoj u nich uplynul kratší čas [58,4 (20,9) min. vs. 64,9 (27,2) min., p < 0,05], po operaci byli víc podchlazení [35,4 (0,6) °C vs. 35,8 (0,6) °C, p < 0,01] a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu [0,26 (0,47 mg vs. 0,57 (0,71) mg, p < 0,01]. Pokud relaxaci peroperačně nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.

        Klíčová slova: pooperační reziduální kurarizace – kurarimimetikum – rokuronium – dospávací pokoj