Alogenní transplantace krvetvorných buněk využívá schopnosti imunitních buněk dárce, T lymfocytů, ničit nádorové nebo leukemické buňky hostitele. Současně T lymfocyty dárce působí negativně proti zdravým tkáním hostitele. V posledním desetiletí dominuje použití periferních kmenových buněk u alogenních transplantací krvetvorných buněk, což na jedné straně znamená rychlejší přihojení štěpu a sníženou frekvenci relapsů nemoci, ale na druhé straně také vyšší frekvenci akutní a chronické reakce štěpu proti hostiteli. Začaly se používat některé další postupy, které významně rozšiřují možnosti indikace alogenních transplantací: 1. transplantace s redukovanou intenzitou přípravného režimu s cílem minimalizace toxických účinků chemoterapie nebo chemoradioterapie, kde dominantní antitumorózní efekt zprostředkují dárcovské T lymfocyty; 2. podání dárcovské leukocytární infuze k posílení reakce štěpu proti nádoru, proti leukemii. Reakce štěpu proti nádoru je vždy spjata s reakcí štěpu proti hostiteli. Monoklonální protilátka Campath 1 byla vyvinuta k odstranění T lymfocytů z dárcovského štěpu. V současnosti je komerčně dostupná humanizovaná protilátka alemtuzumab s variabilní krysí částí, ostatní části molekuly jsou lidské. Snižuje intenzitu reakce štěpu proti hostiteli, zvyšuje však frekvenci relapsů a infekcí. Alemtuzumab je využíván s různými druhy chemo- či chemoradioterapie, přesných dat je v současnosti relativně málo. Kromě druhu přípravného režimu je důležitá dávka a způsob podání alemtuzumabu: 1. parenterální podání pacientovi má antitumorózní efekt, imunosupresivní efekt na buňky příjemce a může také způsobit depleci T lymfocytů v transplantátu 2. podání alemtuzumabu přímo do transplantátu s efektem T deplece. Kromě peritransplantačního podání alemtuzumabu je možnost jeho využití také v terapii rozvinuté reakce štěpu proti hostiteli, ale dat je zatím velmi málo.

        Klíčová slova: alogenní transplantace krvetvorných buněk, reakce štěpu proti hostiteli, imunosuprese, Campath, alemtuzumab