Cíl: Experimentální ověření techniky aproximační střevní anastomózy, při které je integrita a kontinuita střeva zajištěna redukovaným množstvím seromuskulárních stehů. Materiál a metody: Experiment byl proveden na skupině 12 krysích samců (Wistar) o hmotnosti 197–242 g. V první skupině šesti zvířat byla na ileu zhotovena aproximační anastomóza 5 seromuskulárními stehy, ve druhé skupině byla anastomóza zhotovena standardní technikou. Obě skupiny byly porovnány z hlediska operačního času, zhojení a pevnosti anastomózy a výskytu komplikací. Ke statistickému zhodnocení výsledků byl použitý test Anova. Výsledky: Anastomózy byly u všech zvířat zhojeny a průchozí. Průměrný čas operace byl signifikantně kratší ve skupině s aproximační anastomózou (31,7 ± 1,6 minut versus 35,2 ± 1,5 minut, p = 0,002). Pevnost aproximační anastomózy hodnocená vrcholovým intraluminálním tlakem 7. den po operaci byla 249 ± 39 torr, pevnost konvenční anastomózy 218 ± 23 torr (p = 0,118). Oba typy anastomózy byly v ostatních hodnocených parametrech srovnatelné, rozdíly nedosáhly požadované hladiny statistické významnosti. Závěr: Aproximační anastomóza byla v experimentálním modelu časově výhodnější alternativou ke standardní anastomóze, při zachování stejných parametrů pevnosti, výskytu adhezí a pooperačního klinického průběhu.

        Klíčová slova: aproximační anastomóza – konvenční anastomóza – pevnost anastomózy – multifokální nekrotizující enterokolitida