Infekce u zánětu pobřišnice je polymikrobiální s nejčastějšími patogeny - gramnegativní aerobní a anaerobní bakterie a anaerobní koky. Léčba sekundárních peritonitid obsahuje chirurgické ošetření zdroje infekce, iniciální empirickou antimikrobní léčbu a intenzivní podpůrnou terapii směřující ke kontrole sekundárního a terciálního poškození. Materiál, metoda a výsledky: Na základě výsledků aktuální citlivosti jednotlivých patogenů nitrobřišních infekcí a výsledků předchozích retrospektivních klinických studií byla vypracována doporučení pro iniciální empirickou antimikrobní léčbu sekundární peritonitidy. Při pravidelném sledování citlivosti aerobních patogenů na parenterálně podávaná antibiotika u sekundární peritonitidy byly sumarizovány výsledky citlivosti v roce 2004. Minimální inhibiční koncentrace (MIC v mg/l) u anaerobních bakterií a koků jsou uvedeny podle aktuálních výsledků Národní referenční laboratoře pro anaerobní bakterie. Srovnávací retrospektivní studie antimikrobní léčby u sekundární peritonitidy z perforace divertiklu tlustého střeva prokázala srovnatelné výsledky v léčení při podání antimikrobní monoterapie (piperacilin/tazobaktam) s dvojkombinovanou léčbou (aminoglykosidy s linkosamidy nebo s nitroimidazoly). Účinek antimikrobní profylaxe a terapie (aminopeniciliny s inhibitorem betalaktamázy) byl vyhodnocen v další retrospektivní studii u akutní apendicitidy. Doporučení pro iniciální empirickou antimikrobní léčbu u sekundární peritonitidy vychází z klinického a operačního nálezu, z předpokládaného výskytu patogenů u zjištěného zdroje infekce a z výsledku aktuální citlivosti jednotlivých antimikrobních léků k nejčastějším pato-genům sekundární peritonitidy. Závěr: 1. Iniciální empirická antimikrobní léčba u sekundárních peritonitid jako monoterapie širokospektrým antibiotikem nebo kombinace dvou antibiotik by měla být účinná proti gramnegativním aerobním, anaerobním bakteriím a kokům. 2. Morbidita a mortalita spojená s enterokokovou infekcí, která nebyla postižena antimikrobní léčbou je důvodem pro podání antibiotika s citlivostí proti enterokokům. 3. Výběr antibiotika, doba a způsob podání se řídí podle zjištěného zdroje infekce, pokročilosti peritonitidy, aktuální citlivostí nejčastějších patogenů a dále i celkovým stavem nemocného (přidružená onemocnění, porucha obranyschopnosti). 4. Léčba dalších patogenů - Pseudomonas aeruginosa a mykózy je dána jejich průkazem se stanovením citlivosti a není většinou nezbytnou součástí iniciální empirické léčby. 5. Pro iniciální empirickou léčbu časných stadií peritonitidy je antibiotikem volby aminopenicilin s inhibitorem betalaktamázy. 6. Širokospektrý účinek proti izolovaným bakteriím a bezpečnost monoterapie piperacilinu/tazobaktamu při jeho nízké toxicitě jej indikuje jako antibiotiku volby u pokročilých peritonitid při onemocnění aborální části trávicí trubice

        Klíčová slova: