Chemoterapie s následným prevodem autologních hematopoetických kmenových bunek je úcinnou metodou lécby nekterých nádorových onemocnení. K jejímu provedení je nutno zavést dvoucestný dialyzacní CZK pacientum, kterí se casto nacházejí ve velmi tezkém stavu charakterizovaném zejména pancytopenií, anémií a závaznou koagulacní poruchou. Kazuistika popisuje hemotorax vzniklý pri zavádení dialyzacního katétru detskému pacientovi s PNET ledviny. Jeho prícinou byla opakovaná punkce steny podklíckové zíly a tezká koagulopatie. Stav vedl k nekolikahodinové resuscitaci obehu masivními náhradami objemu a inotropní podporou a skoncil úmrtím pacientky. Protoze pro úspešnou lécbu onkologických pacientu je v této fázi lécby nutno tyto katétry zavádet dále, byla prijata opatrení vyzadující uvázlivou a presnou indikaci prevodu autologních kmenových bunek, umoznující anesteziologovi volbu typu katétru a místa vpichu a vyzadující dosazitelnost chirurgického konziliáre a resuscitacního luzka pro rešení eventuálních komplikací.

        Klíčová slova: dialyzacní centrální zilní katétr – komplikace zavádení CZK – prevod autologních hematopoetických bunek – PNET ledviny u detí